Mezinárodní souhrnná analýza volnočasových pohybových aktivita karcinomu prsu u premenopauzálních žen z 19 kohort

Fyzická aktivita je spojena se snížením rizika úmrtí ať již na kardiovaskulární onemocnění, ale také na některé druhy nádorových onemocnění. Zatímco volnočasová fyzická aktivita je nepřímo úměrná riziku vzniku karcinomu prsu u postmenopauzálních žen, její vliv na rozvoj karcinomu prsu u premenopauzálních žen zůstává nejasný. Předchozí studie ukázaly rozporuplné výsledky v důsledku nízké statistické síly a heterogenity v designech studií. Souhrnná analýza 19 kohortových studií zahrnujících 547 601 žen a 10 231 případů karcinomu prsu zkoumala souvislost mezi volnočasovou fyzickou aktivitou a rizikem vzniku karcinomu prsu u žen před menopauzou. Studie harmonizovala údaje napříč kohortami a hodnotila rozdíly v riziku mezi vysokou a nízkou úrovní fyzické aktivity, přičemž se zaměřila na potenciální modifikátory, jako jsou BMI a podtypy karcinomu prsu.

Metodika

Sekundární analýza údajů z 19 kohortových studií v rámci Premenopausal Breast Cancer Collaborative Group zkoumala vztah mezi volnočasovou fyzickou aktivitou a rizikem vzniku premenopauzálního karcinomu prsu. Studie shromáždila údaje na úrovni jednotlivců ze Severní Ameriky, Evropy, Asie a Austrálie a hodnotila fyzickou aktivitu pomocí metabolických ekvivalentů úkolu (MET). Hlavním výsledkem byla diagnóza prvního invazivního nebo in situ premenopauzálního karcinomu prsu, přičemž analýzy zohledňovaly různé faktory, jako je stav estrogenových a progesteronových receptorů. Statistická analýza zahrnovala Coxovy modely proporcionálních rizik a metaanalýzu náhodných efektů s úpravou na více kovariát. Studie zjistila minimální heterogenitu mezi kohortami a zkoumala vliv faktorů, jako jsou BMI a věk, na souvislost mezi fyzickou aktivitou a rizikem vzniku karcinomu prsu. Pro všechny zúčastněné studie bylo získáno etické schválení a informovaný souhlas.

Výsledky

Souhrnná analýza údajů 547 601 žen prokázala, že vyšší míra volnočasové fyzické aktivity je asociována se snížením rizika vzniku karcinomu prsu. Studie prokázala 6% snížení rizika vzniku karcinomu prsu u osob na 90. percentilu fyzické aktivity ve srovnání s 10. percentilem, přičemž další úprava podle BMI snížila riziko až o 10 %. Analýza ukázala konzistentní souvislosti napříč různými podtypy karcinomu prsu, přičemž u HER2 pozitivních karcinomů došlo k pozoruhodnému snížení rizika až o 43 %. Studie rovněž pozorovala rozdíly ve snížení rizika v různých kategoriích BMI a rasových skupinách, s významným snížením u žen s podváhou a normální hmotností, stejně jako u hispánských a bělošských žen. Navzdory limitacím, jako je heterogenita měření fyzické aktivity a spoléhání se na údaje získané na základě vlastního hlášení, studie podporuje roli fyzické aktivity v prevenci vzniku karcinomu prsu.

Souhrn článku sepsal MUDr. Štefan Kmeť

Zpět na úvodní článek