Trodelvy
Zkrácená informace o léčivém přípravku 
Triple negativní karcinom (TNBC) je nejagresivnějším podtypem s nejhorší prognózou ze všech podtypů karcinomu prsu. Charakteristický je časným metastazováním především hematogenní cestou a tvorbou viscerálních metastáz. Riziko relapsu TNBC je nejvyšší v prvních letech od diagnózy onemocnění. Z tohoto důvodu je snaha o maximální intenzifikaci terapie u časných stadií onemocnění s cílem co nejvíce snížit riziko relapsu onemocnění.
Dlouhodobě jedinou léčebnou modalitou byla konvenční cytostatická terapie, v poslední době se do léčebného algoritmu časného TNBC dostávají další preparáty, především imunoterapie v podobě checkpoint inhibitorů a inhibitory poly (ADP-ribóza) polymerázy (PARP). Pacientky s reziduálním postižením v prsu a/nebo v spádových lymfatických uzlinách po neoadjuvantní chemoterapii (NACHT) mají signifikantně horší prognózu než pacientky, u kterých bylo dosaženo patologické kompletní remise (pCR), a to jak ve smyslu četnosti relapsů onemocnění, tak i ve smyslu celkového přežití. Významnou roli hraje i přítomnost tumor infiltrujících lymfocytů (TILs) v reziduální nádorové tkáni. Pacientky s přítomností TILs mají lepší prognózu než pacientky, u kterých nejsou TILs v nádorovém reziduu po NACHT přítomny. Další možností, jak blíže predikovat riziko relapsu u pacientek s reziduálním postižením po NACHT, je provedení multigenového testování s vytvořením expresních profilů předem vytipovaných genů, které mají vztah k nádorovému onemocnění a jeho mikroprostředí.
V rámci retrospektivní analýzy, jejímž autorem je C. Blaye et al., bylo provedeno zhodnocení reziduálního nádorového postižení u 115 pacientek s TNBC po NACHT. Zhodnocena byla přítomnost TILs, charakteristika reziduálního postižení pomocí standardně používaného skórovacího systému a následně byla provedena extrakce RNA pro provedení multigenového vyšetření. Pomocí panelu NanoString PanCancer IO360 bylo u každé pacientky vyšetřeno 770 genů. Z takto získaných dat byly následně vytvořeny transkriptomické profily odpovídající různému riziku relapsu onemocnění. Celkem u 38 pacientek z této skupiny byl diagnostikován relaps onemocnění v podobě metastatického postižení.
Na základě expresních profilů hodnocených genů byly pacientky rozděleny do pěti podskupin s rozdílnou prognózou onemocnění, která se odvíjela od charakteristik nádorového mikroprostředí, byla úzce spjata s mechanismy odpovídajícími za epiteliálně-mesenchymální tranzici a souvisela s procesy ovlivňující buněčný cyklus. Charakteristiky imunitního mikroprostředí se signifikantně lišily u pacientek s relapsem onemocnění a u pacientek, u kterých relaps onemocnění pozorován nebyl. U pacientek bez relapsu onemocnění bylo nádorové mikroprostředí charakteristické vyšším zastoupením protinádorových imunitních buněk s rozdílným zastoupením v jednotlivých lymfoidních subpopulacích. Finální analýzou bylo identifikováno devět genů se vztahem k imunitní protinádorové odpovědi, které byly signifikantně spojeny s celkovým přežitím pacientek (BLM, GZMM, CXCR6, LILRA1, SPIB, CCL4, CXCR4 a SLAMF7).
Na základě transkriptomických profilů těchto genů bylo vytvořeno skóre (signatura) predikující relaps onemocnění. Dle výsledku provedené multivariační analýzy byly RCB skóre (charakteristika reziduálního nádorového postižení po NACHT ve vztahu k prognóze onemocnění klasifikovaná do čtyř kategorií) a signatura devíti výše uvedených genů nezávislými prediktivními faktory vzdáleného relapsu onemocnění.
Tato studie je tedy jednou z prvních, která pomocí transkriptomických profilů analyzuje imunitní mikroprostředí u pacientek s reziduálním postižením po NACHT a jeho vztah k další prognóze onemocnění. Studií bylo prokázáno, že riziko relapsu onemocnění je výrazně ovlivněno charakteristikami nádorového mikroprostředí a pomocí vyšetření specifických genů se silným vztahem k protinádorové imunitní odpovědi lze predikovat riziko relapsu onemocnění, což může být využito k upřesnění léčebné strategie v rámci následně adjuvantní léčby.
Souhrn článku sepsal MUDr. Miloš Holánek, Ph.D.