Trodelvy
Zkrácená informace o léčivém přípravku 
Triple negativní karcinom prsu (TNBC; triple-negative breast cancer) představuje agresivní onemocnění a tvoří asi pětinu všech diagnostikovaných karcinomů prsu.
Současná strategie léčby je založena na chemoterapii na bázi antracyklinů a taxánů, nově s možností využití imunoterapie na základě výsledků recentních klinických studií. TNBC je však značně heterogenní onemocnění s rozdílným biologickým chováním a rozdílnou odpovědí na neoadjuvantní chemoterapii. Dosažení patologické kompletní remise (pCR; pathologic complete response) po neoadjuvantní chemoterapii představuje jednoznačně pozitivní prognostický faktor.
Studie Wu C et al. si kladla za cíl verifikovat model odpovědi pacientek s TNBC na neoadjuvantní léčbu na základě provádění magnetické rezonance v průběhu neoadjuvantní léčby. Do hodnocení bylo zařazeno celkem 56 pacientek s TNBC, které podstoupily standardní chemoterapii s doxorubicinem a cyklofosfamidem (A/C) a následně chemoterapii na bázi paklitaxelu.
Efekt chemoterapie byl hodnocen ve dvou matematických modelech, a to v případě prvního modelu byla prováděna magnetická rezonance před zahájením neoadjuvantní léčby, po 2 cyklech AC a následně predikován výsledek magnetické rezonance po čtvrtém cyklu AC, v případě druhého modelu byl na základě třech provedených magnetických rezonancí a po dokončení léčby taxanem predikován výsledek histologického vyšetření definitivního resekátu.
Výsledky studie jednoznačně potvrdily očekávanou skutečnost, že časné změny na magnetické rezonanci po dvou cyklech chemoterapeutického režimu AC jsou schopné velmi dobře predikovat výsledek po dokončení všech čtyř cyklů neoadjuvantní chemoterapie. Podobně výsledky druhého modelu, tedy predikce finálního stavu definitivního resekátu (pCR verzus non-pCR), po absolvování kompletní neoadjuvantní léčby jednoznačně potvrzují spolehlivost tohoto modelu, tedy schopnost predikce podskupiny pacientek, které po absolvování kompletní neoadjuvatní chemoterapie dosáhnou kompletní remise onkologického onemocnění.
Prezentované výsledky jsou v souladu s dříve uveřejněnými daty. Predikce odpovědi na neoadjuvantní chemoterapii nám může poskytnout důležité informace o nutnosti eventuální úpravy chemoterapeutických režimů – eskalace dávky / změna chemoterapetického režimu, eventuálně naopak deeskalace dávkování chemoterapautika tak, abychom dosáhli co nejvyšší šance na kompletní remisi onemocnění po neoadjuvantní léčbě, tedy zásadní pozitivní prognostický faktor pro léčené pacientky.
S ohledem na nově se objevující možnosti léčby ve smyslu imunoterapie atd. stále více vzrůstá nutnost definovat podskupinu pacientek, která bude profitovat s intenzivnějších režimů s eventuálním využitím těchto nových molelul.
Pro detailní popis metodiky a výsledků odkazuji na originální práci.
Souhrn článků sepsal doc. MUDr. David Vrána, Ph.D.