Trodelvy
Zkrácená informace o léčivém přípravku 
Radioterapie je u triple negativního karcinomu prsu využívána pouze v adjuvantním podání, aktuálně je zkoumán její efekt v neoadjuvanci. Nicméně je známá radiorezistence TNBC a je snaha najít biomarkery, které by pomohly integrovat RT do léčby TNBC. MicroRNA jsou regulátory genové exprese, které jsou také zahrnuty do odpovědi nádoru na ionizující záření. Autorům se podařilo najít 35miRNA, které jsou zmiňovány v souvislosti s TNBC a RT.
Dysregulace miRNA může vyvolat radiorezistenci nebo radiosensitivitu nádorových buněk. Vysoká exprese miRNA-21, miRNA-27a, miRNA-221 a miRNA-620 je spojena s radiorezistencí. Stejně i redukce exprese miRNA-let-7 nebo miRNA-34 vede k radiorezistenci. Nádorové buňky TNBC patří k radiorezistentním, jak demonstrují pokusy, kde byly buňky TBC ozářeny různými dávkami od 2 do 10 Gy. V buněčných liniích MDA-MB-231 a SUM159 redukce exprese miRNA-200c, miRNA-205 a miRNA-302a je spojena s větší radiorezistencí při použití 2-8 Gy.
Radiosensitivita je spojena s apoptózou, která zahrnuje 18 miRNA a ty regulují nejméně 15 cílů. Druhou nejčastější cestou, která je aktivována při odpovědi na RT, je reparační systém DNA. Dalšími buněčnými procesy, které jsou RT ovlivňuje, jsou regulace buněčného cyklu, epiteliální-mesenchymální tranzice (EMT), kmenové buňky, abiogeneze a autofagie.
Jednou z cest, jak je možno ovlivnit radiosensitivitu, je signální dráha PI3K/Akt , která je jednou ze základních drah ovlivňujících přežití nádorových buněk a rezistenci k RT. U nádorových buněčných linií se zvýšenou aktivací EGFR-PI3K-AKT, ektopická exprese miRNA-7zeslabuje EGFR a AKT expresi a indukuje radiosensitivitu oddálením opravy poškozené DNA (DDR). Nebo naopak inhibice miRNA-27a a miRNA-144 má radiosensibilizující účinek. Tyto miRNA indukují radiorezistenci downregulací PTEN a aktivují dráhu PI3K/Akt.
Další možností, jak dosáhnout radiosensibilizace, je miRNA indukovaná alterace opravy poškozené DNA (DDR). Iradiace indukuje aktivaci DDR cesty, která zahrnuje několik důležitých jaderných regulátorů, jako jsou ATM, BRCA1, RAD51 a TP 53. RAD51 je centrální protein homologní rekombinace (HR). Jeho dysregulace vede k poškození HR. U prediktivních modelů byl RAD51 identifikován jako přímý cíl miRNA-155, což je jedna z multifunkčních miRNA většinou orogenní, spojena s rezistencí na léčbu u různých nádorů.
Několik miRNA má za cíl epiteliální-mesenchymální transzici (EMT), která je zásadní pro nádorovou invazi, metastazování a rezistenci na léčbu. miRNA-205 byla identifikována jako nejvýznamnější downregulátor u radiorezistentních mezenchymálních TNBC. ZEB-1 a miRNA-205 se navzájem negativně ovlivňují a hrají protichůdnou roli v DDR a radiosensitivitě nádorů.
Další z cest, jak dosáhnout radiosensitivity buněk TNBC, je miRNA indukované změny kmenových buněk. Rodina tumor-supresorových miRNA-let-7 působí supresi sebeobnovení kmenových buněk a indukuje jejich apoptózu. U miRNA-200c a miRNA-129-5p při jejich overexpresi dochází k inhibici RT-indukované autofagii. Některé miRNA indukují rozdílný efekt u zdravých a nádorových buněk.
Dále se autoři zaměřili na využití miRNA jako biomarkerů efektu RT u TNBC. Více prací se týká prognostických markerů než prediktivních. miRNA-9 je spojena s kratším bezpříznakovým obdobím. Stejně i vyšší hladina miRNA-16-5p, miRNA-340 a miRNA-155 jsou spojeny s lepším celkovým přežitím. Jako prediktivní marker senzitivity na platinu je možno využít miRNA-34a. Stejně i miRNA-770 je vysoce exprimována u chemosensitivních TNBC s dobrou prognózou.
miRNA hrají významnou roli v regulaci chování nádorů. Na základě miRNA lze rozlišit, zda se jedná o radiosensitivní nebo radiorezistentní nádor. Výhodou je, že miRNA jsou při degradaci nádorových buněk uvolňovány do krve, a tudíž je v budoucnu lze využít nejenom k monitoraci efektu RT, ale také při tvorbě léku. Kombinace RT a léku založeném na miRNA může vést k adaptaci RT. Přestože přibývá informací týkajících se miRNA, ještě bude trvat, než se jejich využití dostane do běžné klinické praxe. Především s ohledem na jejich množství, která z miRNA má zvětší potenciál v konkrétní situaci.
Souhrn článku sepsala MUDr. Markéta Palácová